{question}Vlastním staré album, které má okrasné desky, uvnitř je na každé straně popsán stát, rozloha, počet obyvatel a hlavní město. Počet obyvatel je dle statistických dat z roku 1900. A další album, kde se na předem určené místo doplňovaly známky. Album je z roku 1938. Protože jste odborníci, vytušíte, o jaká alba jde, a hrubým odhadem sdělíte jejich hodnotu?

Předem děkuji za odpověď.
Čadek{/question}{answer}Cena samotných starých alb (tedy bez známek nebo jen s běžnými a levnými hodnotami) je bohužel nepatrná - jsou sice leckdy krásná, ale skoro nikdo se o ně nezajímá. Výjimkou jsou alba skutečně velmi stará (vydaná minimálně před rokem 1900, a spíše ještě dříve), o něž by snad nějaký nadšenec projevil zájem, a pak alba ručně malovaná, pokud by jejich autorem byl některý známý výtvarník. To však asi nebude případ popsaný ve Vašem mailu.

Filatelie{/answer}
bottom-end
{question}Dobrý den,
společnost POFIS vydávala v 60. a 70. letech (možná vydává stale) obálky s poštovními známkami z celého světa, které byly ze zadní strany bez lepkavého nátěru. Chtěl jsem se tedy zeptat, zda jsou to pravé známky, nebo šlo o kopie a známky byly "bezcenné"? A jak se stavět ke známkám bez lepivého nátěru?

Václav Hortvík{/question}{answer}Máte na mysli sestavy námětových známek, které POFIS po desítky let prodával v charakteristických průsvitných sáčcích či obálkách s oválným okénkem. Stály většinou pár korun, byly určeny zejména pro začátečníky a pro námětové sběratele a nabízely je nejen prodejny POFIS, ale například i stánky PNS, pošty, papírnictví, prodejny suvenýrů a další obchody. Sestavy obvykle obsahovaly razítkované známky různých států, vesměs určitým způsobem tematicky zaměřené. Byly v nich vždy pravé známky, které pro POFIS dovážel podnik zahraničního obchodu ARTIA, přímo od jednotlivých zahraničních pošt nebo od mezinárodních obchodních agentur, které tyto pošty zastupovaly (nelze však vyloučit, že zejména po roce 1990 mohl někdo nabízet i napodobeniny takových sestav, v nichž mohly bý obsaženy i různé kopie a napodobeniny). V sestavách POFISu řada známek na své zadní straně skutečně neměla lep. Šlo zejména o známky některých asijských a afrických zemí, které tehdy byly bez lepu vydávány, a to buď z výrobních, nebo klimatických důvodů - pro velkou relativní vlhkost panující v těchto subtropických a tropických zemích by se totiž jinak snadno slepily, nebo tam papír s lepem nebyl pro tisk známek k dispozici (šlo např. o známky Číny, Vietnamu, Koreje a dalších států). Další známky zase z těchto důvodů měly tzv. tropický lep, který je matný a na první pohled není snadné poznat, že je na známce vůbec nanesen. U známek vydaných bez lepu je tato skutečnost uváděna v katalozích a nijak to nesnižuje jejich hodnotu. Ovšem i známky vydané s lepem, pokud jsou razítkované, z filatelistického hlediska jej už mít nemusejí - je to u nich standardní stav, který rovněž nesnižuje jejich cenu.

Filatelie{/answer}
bottom-end
{question}Dobry den, jsem laik a chtěl bych vás poprosit o vysvětlení, co je to u poštovních známek průsvitka? Jak to mam poznat i s číslem té průsvitky?

Bobeš{/question}{answer}Průsvitka je jeden z bezpečnostních prvků papíru používaného pro tisk cenin (bankovek, známek, akcií, losů apod.). Jde o ztenčenou vrstvu papírové hmoty, vytvořenou v průběhu výroby papíru (obvykle je vytlačena drátěným sítem egutérem do pásu či archu dosud měkké papíroviny). Mívá tvar písmen či kreseb (ornamentů) a posuzujeme ji při pohledu na zadní stranu známky (dříve je některé katalogy poněkud neprakticky uváděly při pohledu na přední stranu). U známek ČSR I je nejrozšířenější průsvitkou ornament "lipový list", vyskytující se v celkem 8 polohách číslujeme je od 1 do 8. (Další průsvitky se vyskytují u známek uherského původu, např. v emisi PČ 1919.) V řadě případů lze polohu průsvitky rozpoznat tak, že známku položíme zadní stranou nahoru na černou podložku. Někdy však musíme známku vložit do černé skleněné či plastové misky a kápnout na ni několik kapek čistého (lékárenského) benzínu. Po rozpoznání polohy průsvitky známku necháme oschnout. Polohy průsvitek jsou vyobrazeny např. v katalogu POFIS ČSR I.

Filatelie{/answer}
bottom-end

{question}V internetové diskuzi se objevil tento názor: "...mám na mysli všechny černé zásobníky nehledě na rok. Vždy by si měl sběratel pamatovat, že černé jsou vhodné pro ražené a bílé pro čisté známky. Takto je to i vyráběno, ale problém je, že mnoho sběratelů o tom vůbec neví. Stačí jen pár let mít uložené známky (čisté) v černém zásobníku a zjistíte, že se Vám na lepu udělají černé fleky - obtisky od listů. ..." Co vy na to?

Děkuji.
Jiří{/question}{answer}Barva listů zásobníků nehraje zdaleka tak velkou roli jako kvalita papíru a plastových pásek, z nichž jsou zhotoveny. Ze zkušenosti víme, že jsou zásobníky, v nichž známky přečkaly desítky let bez jakékoli úhony, zatímco v jiných se i za relativně krátkou dobu nenapravitelně poškodily. Volbě zásobníků je proto třeba věnovat velkou pozornost. Dobrým vodítkem přitom mohou být zkušenosti starších kolegů v místním klubu filatelistů nebo dalších sběratelů či obchodníků ve vašem okolí. Zásobníky jsou nyní poměrně drahé, proto se někteří sběratelé spokojují se staršími, koupenými z druhé ruky. Nemusí to být špatná volba, zejména v případě těch z Brněnských papíren, vždy je však třeba takový zásobník podrobit zevrubné prohlídce, zda nenese znaky poškození např. plísněmi, tzv. štokfleky, zda nebyl vystaven nadměrnému vlhku (a kroutí se) apod. Papír na povrchu listů by měl být hladký a plastové pásky by neměly být zežloutlé. Ty v zásobnících z Brněnských papíren jsou poměrně pevně napnuté, což má výhodu, že v nich známky dobře drží, na druhé straně se však do nich po čase může protlačit rýha. Papírové pásky, běžné např. v německých zásobnících, se obvykle neprotlačují, ale známky z nich zase snadno vypadávají. Zapomenout nemůžeme ani na chemické působení plastů pásek, zejména na papír s fluorescenční přísadou (hlavně fl 1) - pokud jsou známky vystaveny přímému kontaktu s takovou páskou, činidlo rychle sublimuje a známka je z tohoto hlediska poškozena. Proto je vhodnější dražší či choulostivější známky vložit do kvalitní pošetky (tzv. havidky). Na trhu je nyní dostatečná nabídka nových i starších zásobníků a dalších obalů na známky, celiny, celistvosti a další filatelistický materiál. Ke všem je však dobré přistupovat s určitou mírou zdravé nedůvěry a před nákupem se pokusit sehnat co nejvíce informací, jak jsou s nimi spokojeni další uživatelé. 

Filatelie{/answer}

bottom-end

{question}Dobrý den,
prosím o radu. Mám po dědovi známky(?) z ČSR I - viz příloha, které nemohu najít v katalozích, ani v příručkách.
Byli byste, prosím, tak laskavi a pomohli mi?
Děkuji předem za Vaši ochotu.

S pozdravem
Jaromír Míček{imgf}images/question/csr_ib.jpg{/imgf}{/question}{answer}Nejde o známky, ale o návrhy jedné z tiskáren, která se ucházela o tisk známek. Takových návrhů vzniklo za první republiky mnoho a jejich cena je nevysoká: obvykle tak 20 - 30 Kč za kus (existují však i levnější, či naopak výrazně dražší - tyto to ale nejsou).

Filatelie{/answer}

Podkategorie