Exponet - zdroj informací a zajímavostí

Nejnovější exponát, který do uzávěrky tohoto čísla Filatelie obohatil virtuální výstavu (www.exponet.info), má číslo 764 a název 1. výročí SNP a jeho použití. Míněn je samozřejmě známý „partyzánský“ aršík ze srpna 1945, vydaný ve prospěch pozůstalých po padlých účastnících Slovenského národního povstání. Velký rozměr a tisk na grafickém papíru bez lepu znesnadňoval jeho použití v poštovním provozu. Autor jednorámového exponátu Jiří Sedlák z Kladna přesto shromáždil prokazatelně poštou prošlé zásilky včetně obálky do Londýna, a také např. doporučenou obálku s vylepenou horní polovinou aršíku, dofrankovanou do potřebného výplatného. Jak známo, tisková forma aršíku se nedochovala, a podle drobných deskových vad rozlišují specialisté devět různých aršíkových polí (viz Filatelie 7/1993). Celkově jde o pěkný jednorámový exponát, s dobře zpracovaným titulním listem a popisy. Připomíná mi exponát člena jury na PRAGA ‘68 G. A. Blizila z USA, který tu představil mimo soutěž exponát složený z aršíků Kde domov můj. Přestože byl v Hollywoodu (ale v tom na Floridě) vydavatelem specializovaného časopisu o německých poštovních známkách, získal si mnoho přátel u nás a naše známky ho trvale zajímaly. V exponátu měl nejrůznější poštovní použití, novotisky i padělky, jedním slovem nádhera!

A protože tímto jedním exponátem jsme vyčerpali přírůstky za poslední období, rád bych upozornil na jeden starší virtuální exponát, který má pro naši filatelistickou praxi zásadní význam. Jde o číslo 174, s názvem České poštovny 1900–1958, od všestranného brněnského badatele a znalce Petra Gebauera. Deset zveřejněných rámů netvoří soutěžní exponát, ale spíše výbornou názornou pomůcku, jakýsi edukativní celek, který dokáže odpovědět na řadu dotazů. Členění vystavených ploch je následující: Poštovny 1900–18; Popřevratová razítka poštoven 1918–24; Československé poštovny 1919–39; Poštovny německé pošty 1938–45; Protektorátní poštovny 1938–45; Československé poštovny 1945–58. Dalšími kapitolami jsou razítka listovních sběren, budovy poštoven, zásilky poštoven v místě a poštovny v pracovních táborech v letech 1939–45.

Doklady o řadě českých poštoven jsou vzácné, z některých dokonce unikátní. Vystavit je by mohlo znamenat dokonce jejich poškození, možná i úplnou ztrátu. Tím více je třeba poděkovat P. Gebauerovi za poskytnutí oněch deseti výstavních ploch se spoustou studijního materiálu Exponetu. Spolu s jeho publikací o poštovnách tvoří základ tohoto stále oblíbenějšího specifického úseku české filatelie.

Vlastní záběr vystaveného materiálu dokumentuje již předchůdce poštoven z konce 19. století (tzv. listovní sběrny) a dále pokrývá celou dobu existence klasických poštoven od jejich založení v roce 1900 až do konce v roce 1958. To přicházel čas největšího rozvoje poštovní sítě a přepravy u nás, kdy vyrůstaly pošty i na dříve odlehlých místech a nahrazovaly poštovny. Dnešek je opakem tehdejšího procesu vyznačující se nahrazováním pošt služebnami jiného typu. Kromě nesmělého návratu k poštovnám zaznamenáváme i snahy o hledání jiných možností řešení. Novodobých poštoven máme v současnosti jen okolo dvaceti a průběžně o nich informuje Jiřík Bejsta ve spolupráci s Petrem Gebauerem, a to i na stránkách našeho časopisu FILATELIE.

Lze si jen přát, aby podobných názorně–edukativních exponátů z různých oborů filatelie na Exponetu přibývalo. Už dávno totiž neplatí, že by Exponet soustřeďoval jen soutěžní exponáty, které svou podstatou musí být více zaměřeny na co možná nejlepší splnění soutěžních kritérií, a tak nemusí být vždy dostatečně srozumitelné například pro začínající sběratele.

Komentář připravil Josef Šolc