Odpověď:

Jde o neúřední zoubkování, jedno z mnoha, které byly provedeny prakticky na všech nezoubkovaných hodnotách emise Hradčany. Literatura (Monografie, příručky i katalogy) se o něm v různé míře zmiňuje už od dvacátých let minulého století dodnes. Zejména za první republiky byly známky s neúředními perforacemi hojně sbírány a například oblíbený Eksteinův katalog je ve 30. letech velmi podrobně uváděl a oceňoval (mnohdy vysoko), spolu se známkami se zoubkováním úředním.

Zájem o ně poklesl v polovině šedesátých let, kdy znalec J. Mrňák provedl rozlišení na tzv. zoubkování přepážková (byla zhotovena v tiskárně známek, známky s nimi byly oficiálně dodány na poštovní přepážky a byly zjištěny v navazujícím poštovním provozu) a zoubkování nepřepážková, z nichž část byla rovněž perforována v tiskárně známek, ale na přepážky dodány nebyly (údajně si tak nechali ozoubkovat zásobu nezoubkovaných známek obchodníci) a část byla dodatečně perforována v jiných tiskárnách, na základě požadavku jednotlivých poštovních úřadů nebo velkých odesilatelů zásilek - v obou případech pro usnadnění manipulace (trhání z archů).

Ruku v ruce s uvedeným poklesem zájmu sběratelů šel i pokles ceny známek s tímto zoubkováním, na nějž navazovalo jejich postupné "vymizení" z katalogů.

Tomu, co dříve zabíralo několik stránek, věnuje například poslední vydání katalogu POFIS ČSR I na straně 21 jediný odstavec:

NEÚŘEDNÍ PRŮSEKY, PRŮPICHY A ZOUBKOVÁNÍ
Obtížná manipulace s nezoubkovanými známkami způsobila, že některé větší podniky, banky a také poštovní úřady si nechaly své větší zásoby nezoubkovaných známek opatřit soukromě průsekem nebo průpichem, ale také zoubkováním odlišného rozměru od těch, která byla úředně vydána. Používání těchto známek pošta tolerovala. Známky s neúředním (tzv. ministerským) zoubkováním o různých rozměrech nechal zhotovit i vydavatel. Mimo průseku a průpichu jsou dosud známy tyto rozměry neúředního a soukromého řádkového zoubkování: 10, 10 1/2, 11 : 10 1/2, 11 1/2, 12 : 12 1/2, 12 1/4, 13, 13 1/4, 13 3/4, 13 3/4 : 13 1/4, 14, 15.

Cena známek s neúředním a soukromým zoubkováním, průseky a průpichy je o 20 % nižší než cena základních (nejlevnějších) variant nezoubkovaných.

Jde o podobnou problematiku, jako jsou deskové vady naší první čs. emise. Ty také po desítky let stály v popředí zájmu sběratelů, ovšem zhruba od sedmdesátých let minulého století se přesunuly spíše na jeho okraj. Jednu doby byly známky s neúředními perforacemi skoro úplně neprodejné, takže např. u neupotřebených vysokých hodnot (zejména 500 a 1000h) bylo toto zoubkování odstřihováno, aby vznikly exempláře nezoubkované. Většinou se tím však nic nezískalo, protože takto "upravené" kusy měly tak uzoučké okraje, že je do sbírky stejně nešlo dost dobře zařadit.

V poslední době se ovšem zdá, že se neúředním perforacím přece jen blýská na lepší časy. S rozvojem sbírání celistvostí se do popředí dostalo i jejich použití na dopisech a ústřižcích balíkových průvodek a odtud byl už jen krůček k návratu ke sbírání neupotřebených i razítkovaných známek. Na to zareagoval i trh, takže tento dříve opomíjený materiál se teď zase objevuje na burzách a u obchodníků a čas od času dokonce i v aukčních nabídkách.

Zvýšený zájem je dobře vidět zejména na dražších hodnotách - např. 10h zelená a 20h červená nedávno stály mnohem méně než exempláře stříhané a nyní v některých případech jejich cenu naopak překonaly.

Nové pohledy jsou i na samotné výše uvedené rozdělení (přepážkové a nepřepážkové) takže není vyloučeno, že se známky s neúředními perforacemi na stránky našich katalogů v nějaké širší formě dříve nebo později zase vrátí.

To však, bohužel, nic nemění na skutečnosti, že zrovna Vaše 400haléřová razítkovaná známka s neúřední perforací je - a i do budoucna bude - exemplářem levným, v ceně nanejvýš několik korun.