Otázka:

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na pár věcí jestli mi budete ochotni poradit. Sbírám ČSR II a teď bych chtěl sbírku uspořádat na albových listech. Je lepší používat standardní formát, který se pak dá uchytit do pérových desek nebo formát A4, který nabízejí některé obchody? Jenže ty A4 pak dávají do zesílených obalů a ty pak do kroužkových zakladačů. Není to na čisté známky příliš? Ty bych chtěl ochránit buď hawidkami nebo pomocí umafánu. Nedokáži posoudit jestli je dobré je pak ještě uzavřít do zasílených obalů, může pak známka vůbec dýchat? Hawidky jsou celkem dost finančnš náročné hlavně na aršíky a PL. Není někde popsán nafocen správný postup a materiály na "zasklení" známek (jak uzavřít boky, lepidlo a pod)?
A poslední dotaz za kolik by se dala u Vás pořídit Česká Republika 1993-2007 známky, známky z aršíků, PL, A.

Děkuji za případné odpovědi.
M. Dorotík

Odpověď:

To je hned několik dotazů, na které si postupně odpovíme.

1) Ukládání moderních známek do plastových pošetek vyzkoušených značek (Hawid, Prinz, Leuchtturm a další) je bezpečný způsob, ale - jak správně uvádíte - poměrně drahý. V extrémních případech nízkých nominálních hodnot může dokonce pošetka stát víc než sama známka, kterou má chránit. Přesto se při jejich nákupu šetření nevyplácí, protože některé levnější - neznačkové - plastové folie mohou známky po čase nenávratně poškodit (od nevratné změny opticky aktivní látky v jejich papíru po rozložení některých složek tiskových barev). Totéž samozřejmě platí pro umafán a další folie, z nichž se zhotovují tzv. pauletky (lístky folie o něco větší než známka, přilepené na albový list).

2) Postup při upevňování "hawidek" bývá popsán na zadní straně originálního balíčku, nebo by vám ho měl k nákupu přidat obchodník. Vzhledem k tomu, že jsou obvykle samolepicí, stačí slabě navlhčit vodou jejich zadní stranu (např. štětečkem) a přitisknout ji na příslušné políčko na albovém listu.
Pošetky se dodávají buď nařezané na různé formáty, z nichž si můžete podle potřeby vybrat, nebo v páskách standardní délky a různé výšky, z nichž si odříznete příslušný kousek podle šířky své známky. K oddělování se používají malé pákové řezačky (stejných značek jako pošetky), na jejichž krabičce bývá názorné vyobrazení jak postupovat. Ze zkušenosti však alespoň z počátku doporučujeme řezat pásky pošetek bez vložené známky, protože kdyby vám pošetka při řezu podklouzla, známku byste si mohl poškodit (rozříznout). Na desce řezačky je měřítko, podle nějž si nastavíte potřebnou šíři (to znamená šířku známky plus součet obou plánovaných okrajů). "Hawidka" známku pevně drží ve svém dolním švu, pokud byste však (zejména u větších formátů) chtěl bodově přichytit i některý z horních rohů (popř. oba - což však nedoporučujeme, protože se pak známka nedá v pošetky vyjmout), stačí se v tomto místě slabě dotknout dolní folie hrotem speciální tužky, kterou dostanete u filatelistických obchodníků, kteří prodávají pošetky (cena cca 50 Kč). Kyselina, která je v ní obsažena, slepí v tomto bodu po přitisknutí horní a dolní folii.

3) Postup při řezání a lepení pauletek by vám měl dodat váš prodejce umafánu. Stručně řečeno: z ploché folie si nařežete obdélníčky příslušného rozměru, každý pak na levé a dolní straně potřete na okraji zředěnou kyselinou octovou nebo lépe lepidlem (dodává jej Filatelie Trojan z Pardubic; cena cca 65 Kč) a přitisknete jej na albový list. Po zaschnutí pak za pauletku zprava zasunete známku. Někteří sběratelé známky ještě podkládají dalším, volně vloženým lístkem folie, aby se nedotýkaly svou zadní stranou přímo papíru.

4) Tradiční, tzv. Pofis formát určený do pérových desek (používá jej na své listy např. firma Trojan) je rozšířenější, vedle něj se však na trhu vyskytují i listy formátu A4, které jejich výrobci obvykle zhotovují přímo na počítačovýchtiskárnách. Nám je bližší ten první - i proto, že už nevyžaduje další obalový materiál, protože jeho listy jsou dostatečně pevné.

Pokud si zvolíte ten druhý, pak si listy můžete na PC tiskárně zhotovit pohodlně sám a určit, jakou budou mít grafickou úpravu. Jako pomůcka vám přitom může posloužit emisní plán, katalog, nebo kupon ankety o nejhezčí známku, na němž jsou uvedeny a vyobrazeny všechny vydané známky. Problém je však s uložením takových listů, protože jejich zakládání do foliových kapes kroužkových desek není příliš praktické - zejména při další manipulaci s jednotlivými známkami.

5) Pro úplnost dodáváme, že vedle albových listů je známky možné ukládat i v páskových zásobnících - je jich na trhu dostatek a jejich ceny se dokonce výrazně snížily (například s pomocí slevových kuponů pro předplatitele časopisu Filatelie). Je to praktické, bezpečné, jednoduché, rychlé a mnohem úspornější na místo - ovšem obvykle ne tak hezké, jako na albových listech.
Známky navíc nemusíte chránit pošetkou, pokud zásobník bude volně stát a známky v něm nebudou příliš stlačeny, nehrozí jim žádné nebezpečí (při přílišném stlačení se však do známek může protlačit rýha hranou pásky; nekvalitní zásobníky zase mohou mít pásky z agresivních plastů, které mohou známky poškodit - jak jsme o tom už mluvili u nekvalitních pošetek).

6) Nejlevnějším způsobem, jak si pořídit kompletní sbírku známek, aršíků a PL ČR z let 1993 - 2007 je dát si inzerát do časopisu Filatelie - nejspíš ji pořídíte mírně pod nominální cenu. Vycházíme přitom ze zkušenosti aukčních
firem: např. Profil ve svých aukcích takové sbírky vyvolává zhruba za 70 % nominálu a dosažená cena je obvykle 80 - 90 %. Další dobrý a mnohem rychlejší způsob je navštívit filatelistickou přepážku hlavní pošty v Praze (v Jindřišské ulici) a poptat se tam po kompletních ročnících. Pokud je nám známo, mají většinu z nich dosud na skladě a koupíte je samozřejmě za nominál. Pokud byste však sháněl jednotlivé série (např. s kupony) - a pošta už je neměla v nabídce - není vyloučeno, že za ně budete muset zaplatit i výrazně více.
Ve vašem sbírání Vám samozřejmě přejeme hodně radosti a úspěchů.

Filatelie

Joomla SEF URLs by Artio

Novinky Filatelie